Výšlap na Černou horu
Výraznější výšlap pro ty, kteří si chtějí horu opravdu „odpracovat“.
Základní informace
Délka: cca 4 km
Čas: cca 2,5 hodiny
Obtížnost: Střední až vyšší
Terénní kočárek: Ne
Popis cesty
Z Resortu Aurum se vydejte do centra Černého Dolu, kde se napojíte na žlutě značenou cestu vedoucí vzhůru na svahy Černé hory.
První část trasy tvoří souvislé stoupání lesem, které vás postupně dostane z údolí až na hřeben. Cesta vede převážně po zpevněných lesních cestách a nabízí klid bez většího turistického ruchu.
V průběhu výstupu se začnou otevírat první výhledy do údolí a na okolní hřebeny. Jakmile se dostanete výš, krajina se postupně mění – les střídají otevřenější horské partie typické pro oblast Černé hory.
V závěru dorazíte na hřeben, odkud můžete pokračovat směrem k vrcholu Černé hory, případně se napojit na další hřebenové trasy v okolí.
Zlaťakův tip
Nahoře na Černé hoře čeká na děti park s atrakcemi – skvělá odměna za velký výšlap
Výstup na Černou horu patří k nejklasičtějším trasám v oblasti a nabízí postupnou proměnu krajiny od údolí až po horský hřeben.
Černá hora dosahuje výšky 1 299 m n. m. a je dominantou východních Krkonoš — výrazněji vystupuje nad okolní krajinu než většina vyšších krkonošských vrcholů. Na jejím temeni stojí nepřehlédnutelný 78 metrů vysoký televizní vysílač, který za dobré viditelnosti uvidíte z Resortu Aurum dávno předtím, než se vydáte na výšlap.
Na vrcholu Černé hory míjíte místo, kde stávala Sokolská bouda — při svém vzniku v roce 1929 největší srub v celé republice, čtyřpatrová samonosná roubená konstrukce se 70 pokoji, která patřila ke klenotům krkonošské turistiky. Za druhé světové války ji nacisté zkonfiskovali a těsně před koncem války zde kapitán SS zřídil tajnou sabotážní školu s deseti instruktory a pěti radiostanicemi, kde cvičil záškodníky proti Rudé armádě. Po desetiletích zanedbávání se z někdejšího slavného hotelu stala ruina — a v říjnu 2019 byla zbořena. Na jejím místě má vyrůst nová Sokolská bouda s restaurací a pivovarem. Prázdné místo uprostřed Volské louky tak dnes vypráví příběh jedné z nejpestřejších kapitol krkonošské historie